Naše myšlenky netvoří budoucnost pouze nám.

01.02.2016 17:14

Většinu svých nemocí a neduhů si vytváříme sami. Naše tělo zrcadlí naše myšlenky a činy. Všechno co nás v životě napadne, se zapíše až do samotné podstaty našich buněk DNA. Je až strašidelné, jak je to pravdivé. Je třeba mít na paměti, že to co ovlivňuje naše nemoci, nejsou pouze naše myšlenky, ale i myšlenky a činy našich předků a minulých životů.

Představte si, že již teď byste měli myslet, třeba na svá pra pra vnoučata, která s velkou pravděpodobností nikdy ani neuvidíte a stejně jste tvůrci jejich osudů.

Jak jsem to měla já.

Už několik let mám problémy s levou rukou, levou lopatkou a bolívá mě pod levým prsem. A stejně tak od dospívání jsem se potýkala s velice bolestivou menstruací. Absolvovala jsem spoustu vyšetření na specializovaných pracovištích, výsledky vždy mluvily jasně – zdravá. Absolvovala jsem nespočet rehabilitací, ale bez úspěchu. Už jsem si opravdu začala myslet, že si to vymýšlím.

Naštěstí andílci opět zasáhli a dovedli mé kroky k jedné paní. A i když jsem tam šla pouze na masáž, od ní jsem odcházela s lístečkem, na kterém jsem byla objednaná na kineziologii. Ani nevím proč, jsem se objednala, ale prostě jsem to udělala. Když nastal čas a já tam měla jít, tak jsem začala pochybovat. Naštěstí mám svého milovaného muže, který má na srdci moje dobro, a tak mě bez řečí vyslal a já si nedovolila odporovat.

To co jsem zjistila, zcela předčilo mé očekávání, šokovalo a zároveň poskytlo útěchu. Zjistila jsem, že mé problémy mají své kořeny již v době, kdy prožívala svůj život moje prababička. Bylo to za války. Musím říct, že ač jsem měla to štěstí a ostatní prababičky poznala, u této prababičky jsem to štěstí neměla. Nikdy jsem neviděla její fotku a neslyšela její jméno. Jediné co jsem věděla, bylo to, že byla hlucho-němá. To byly veškeré informace o mé prababičce, která hluboce ovlivnila můj život i přesto, že jsme se nikdy nepotkaly.

Musím říct, že všechno začalo do sebe naprosto zapadat. A já jsem konečně po letech pochopila PROČ. Jediné co jsem musela udělat, bylo přepsat její negativní pocity na ty pozitivní.  Za pomocí lektorky jsem to zvládla a měla možnost svou prababičku vidět a mluvit s ní.

Sama bych tomu nevěřila, kdybych to nezažila, ale hned jsem pocítila jakousi úlevu. A měla silný pocit, že jsem udělala správnou věc a moje prababička je spokojená a šťastná.

Jsem vděčná, že jsem mohla i svou 4 prababičku poznat.

A co z toho plyne?

Měli bychom se ve svém životě pravidelně vypořádávat s problémy a nechat si je pořádně zpracovat, abychom nevědomě netvořili bloky jiným. Je fajn něco zastrčit do podvědomí, ale nikdy si nemůžeme být jistí, kdy a kde to vyplyne na povrch a s jakou sílou udeří. Asi v tomhle bych hledala základ rčení „nestrkat hlavu do písku nebo tvá minulost tě dostihne“.

Jaký způsob zpracování si zvolíte, záleží pouze na vás. Já dávám přednost Andělskému léčení, neboť pracuje na podvědomé úrovni a nejsme nucení daný zážitek znovu prožívat.

Pokud Vám to však nevadí a rádi se trochu potrápíte, a všechno si odžijete znovu, můžete zkusit regresivní terapii nebo třeba metodu RUŠ.

Tento článek jsem napsala na počest, všech mých předků, kteří zde už nemohou být s námi, a s láskou na nás dohlížejí z nebe.